Pouť rozhodnutí pro mě byla velmi důležitá, krásná a moc požehnaná akce. Původně jsem na ni měla být jen on-line, ale jsem neskutečně vděčná, že to nakonec vyšlo a mohla jsem přijet naživo. Byl to velmi silný a nezapomenutelný zážitek.
Příprava na pouť pro mě začala už v průběhu Velikonoc modlitbou novény k Božímu milosrdenství a uvědoměním si, jak moc se musím učit být milosrdná k druhým, ale v mnoha ohledech i sama k sobě. Právě Ježíš je tím největším a stálým zdrojem milosrdné lásky, kterou máme pravidelně a s radostí od Něj čerpat. V modlitbě této novény chci určitě pokračovat i v dalších letech, ve spoustě věcech mě posunula o kus dál v duchovním životě.
Poslední den této novény byl zároveň začátek pouti rozhodnutí, která se konala v sobotu 23.4. večer před nedělí Božího milosrdenství.
Celkem nás bylo asi třicet. Večer jsme si v rámci přednášky povídali o tom, kým pro nás je Ježíš a co konkrétně dělá v našich životech. Lenka nás společně s Duchem Svatým moc hezky uvedla do tématu o závazcích evangelizace, služby a bratrství, vycházejících ze svátosti křtu, a jak skrze ně prohlubovat a intenzivněji žít náš život s Ježíšem.
Evangelizovat a nebát se o Něm svědčit mezi našimi bratry a sestrami v Kristu, mezi věřícími, hledajícími i nevěřícími. Sloužit svému okolí nejen skutky, ale i vlídným slovem a naslouchajícím srdcem. Být si bratry, vzájemně nést společně radost i nesnáze, podpírat se, pomáhat si, být tu jeden pro druhého.
Nakonec se dvanáct z nás (šest jezdících, šest chodících) rozhodlo během večerní slavnostní mše svaté vstoupit do závazků a jít touto cestou intimního vztahu s Ježíšem, jako naším Snoubencem.
Během mše svaté otec Lukáš posvětil naše prsteny, které od složení příslibu nosíme na znamení plné oddanosti a věrnosti Kristu.
V druhé části mše svaté potom následoval samotný obřad příslibu. Byla vystavená Nejsvětější Svátost a postupně jsme přijížděli a přicházeli před oltář udělat další důležitý krok k niternějšímu vztahu s Bohem. Provázel nás text z knihy proroka Ozeáše: “Zasnoubím se s tebou navěky, zasnoubím se s tebou spravedlností a právem, milosrdenstvím a slitováním.” (Oz 2,21) Mnohým z nás při skládání příslibů tekly slzy radosti a dojetí.
Velmi mě oslovila také výzdoba kostela pro tento večer. Před sebou jsme měli Nejsvětější Svátost na znamení, že vstupujeme do vztahu s živým Bohem, o kterém se nebojíme svědčit (znak závazku evangelizace). Za Nejsvětější Svátostí byl vystavený obraz Božího Milosrdenství na znamení milosrdného Ježíše ochotného sloužit druhým. Jako poslední zdobil kostel obraz lidí přecházejících propast na Ježíšových ramenou jako znamení toho, že i my máme nést s našimi bratry a sestrami jejich radosti, ale i břemena, abychom tak naplnili Kristův zákon. Celý večer byl opravdu nádherný a milostiplný. Požehnaný a naplněný spoustou zásadních a dojemných okamžiků. Už jen těžko to jde popsat slovy.
Po mši svaté jsme se už ukládali ke spánku, který byl velmi speciální, protože jsme spali tentokrát v kulturním domě na zemi pouze na matracích, což pro mě byla zajímavá změna a zpestření celé akce.
Spalo se nám moc hezky. V neděli ráno jsme společně prožili slavnostní mši svatou a po snídani jsme měli závěrečnou přednášku o způsobech, jak žít s živým Bohem, kterému jsme se včerejší večer přiblížili skrze závazky. Někomu je blízký způsob chval, adorace, rozjímavé modlitby nebo korunky a růžence. Každý máme svůj originální a jedinečný způsob žití vztahu s Ním, ale důležité je Ježíše ve svém životě dobře vnímat a nechat se Jím pronést každou chvílí našeho dne, aby ji mohl naplňovat svým požehnáním, Duchem Svatým a dávat jí ten pravý hluboký smysl.
Teď nás dvanáct odvážných čeká roční formace, po které se rozhodneme, jestli toužíme vstoupit do vztahu s Bohem skrze závazky na celý život. Už teď se těším na další formační setkání, na kterém se naučím, jak společně být blíž Bohu.
Po velkolepém obědě, zákusku a kávě jsme se rozloučili a odjeli domů. Osobně jsem si z této akce odvezla velkou vděčnost za možnost hlubokého vztahu s Bohem, skrze který mi daroval velikou radost a pokoj do srdce!
Autorka Majda
