Ahoj (nejen) Vstaňchoďáci! Ráda bych vám v krátkosti předala, co jsem prožila na semináři o biblických triádách v Třebovicích, na který jsem se připojila online. Jsem moc ráda, že jsem tam mohla být, protože mě hodně lákalo si biblickou triádu prožít (a doufám, že nebyla moje poslední!). Moje přihláška na seminář byla asi trochu překvapující pro organizátory, protože seminář byl hlavně pro třebovické farníky, ale VaCh prokázalo svou otevřenou náruč pro každého a mohla jsem prožít krásnou triádu.
Seminář začal hned praktickou triádou a až potom byla trocha teorie. I když tohle pořadí asi nebylo původně v plánu, mě se to tak líbilo. Na triádě se mi líbilo to, že je to společenství s Bohem i lidmi. Každý z nás tří měl svůj vlastní styl, kterým sděloval, co měl na srdci, a já jsem cítila, že druzí mi naslouchají a přijímají mě. To je veliký dar. Bylo moc hezké a dobré slyšet, co zaujalo ty druhé, nad čím přemýšlejí oni. A taky když jsme si navzájem říkali, co nás zaujalo z toho, co předtím sdělili ti druzí. Právě tak mi byla připomenuta věta, kterou jsem předtím asi nějak podobně řekla, a která pro mě z triády zůstala nejdůležitější. Byla o víře v Boha, ke které mě On zve. Tuto skutečnost jsem různými způsoby vnímala už v předchozích dnech a v triádě jsem si ji víc uvědomila, stala se víc srozumitelnou a vylezla na povrch.
Po skončení triád jsme se znovu potkali všichni účastníci semináře a sdělili si své dojmy. Pak jsme vyslechli užitečné úvahy o tom, jak nám triády mohou pomáhat zrát v pravdivém vztahu k Bohu, k sobě a k druhým. A nakonec jsme se společně obrátili k Otci chválami.
Triáda mě v dobrém slova smyslu nakopla. Doslova, protože po jejím skončení jsem vzala pejska a vydala se na pořádnou procházku ke vstřebání všeho, co se v těch dnech dělo. Věřím, že neskončilo jen u procházky, že mě triáda nakopla i duchovně a v dané chvíli mi pomohla vstát a jít s Ježíšem. Díky za ni!
Autor Maruška